Zamilovala jsem se do nich ve veterinární čekárně před 30 lety. Uviděla štěně, jeho chování a řekla si, že když si jednou pořídím psa, tak jedině hrubáčka. Prostě bomba, láska na první pohled... Dnes máme už druhou hrubačku(Cibulku, pardon - jinak Finka z Písků)-už 15ti letou(ale pořád v kondici!). První, Cituška, umřela v necelých 15ti letech, poprvé a naposledy,kdy mne, holka zlatá, zarmoutila... Brečela jsem na jejím hrobečku 3 dny, 4.den zakoupila časopis "Náš pes", vybrala chovatele a za pár týdnů jsme si jeli pro naši Cibulku. I ona je úžasná. Věrná a milující kamarádka, vášnivá turistka do pozdního věku(ne autem, ale po svých krátkých "pajdácích"!). Chytrá, komunikativní, soucitná, přemýšlející a domýšlející situace (i vážné). Jinou rasu bych už nechtěla! Jsou to psi malého vzezření, ale s velkým srdcem.
P.S.: Děkuji za krásné stránky! Jsem nováčkem na netu, teď jsem je objevila a ráda se k nim budu vracet! Hodně zdraví a úspěchů Vám i všem hrubáčkům a jejich páníkům, paničkám.